Jak jsem se dostala k masážím..

..aneb cesta za štěstím

S masážemi jsem se setkávala už od dětství, kdy mě maminka s babičkou často prosily abych jim pomasírovala nohy, záda,.. prostě co bylo třeba. Vždy mé malé já s radostí jejich prosbám vyhovělo a stejný přístup mám i v současnosti k lidem, kteří dostanou chuť odpočinout si při mém vědomém doteku. 

Studenská léta jsem strávila za plotnou ve školních i hotelových kuchyních a pendlováním po place s platem v ruce, ale už před maturitou jsem tušila, že profese číšníka ani kuchaře nebude nic pro mě, nicméně vaření je stále mou vášní, potkávat nové lidi - stejně tak. 

S oblibou říkám, že každý člověk má svou životní cestu, kterou si musí prošlapat. Někdy je to složitější jindy zase lehčí, záleží na nás, jak přistoupíme k věcem dějícím se kolem nás. 

Před narozením dítěte jsem měla práci, při které jsem se sice denně potkávala s novými lidmi, ale nenaplňovala mě pocitem, že něco svého tvořím a buduji a čím víc se blížil návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené, tím víc jsem byla nešťastnější a tak začal běh za štěstím. Kde se vzal tu se vzal nápad s masérským kurzem, v paměti mi uvízla vzpomínka na post ze sociálních sítí, kde se psalo o jakémsi Rituálu pěti elementů, pátrala jsem po tom, jak se také mohu naučit provádět tuto nádhernou hluboce relaxační masáž. Co bylo hledáno bylo i nalezeno! Zúčastnila jsem se úžasného třídenního kurzu a masírování mi DOSLOVA ukradlo srdce.

Poté jsem se přihlásila na rekvalifikační masérský kurz, který jsem úspěšně dokončila a nyní už mám za sebou několik spokojeným klientů a pohlazených duší.